Erozní procesy v povodí vodní nádrže Brno a účinnost možných opatření
Rubrika: Vodní nádrže
Příspěvek představuje výsledky určení aktuálního transportu splavenin a erozního fosforu pro celé povodí VN Brno a efektivitu několika typů opatření v povodí. Výpočet je podkladem pro návrh Listu opatření typu B pro plány dílčích povodí. Bilance pro VN Vír a VN Brno byla provedena modelem WaTEM/SEDEM. Výpočet zahrnoval průzkum povodí a šetření mezi hospodařícími subjekty pro zajištění aktuálních osevních postupů i způsobů hospodaření v povodí. Scénáře ochranných opatření spočívaly v (a) simulaci záchytných travních pasů podél vodních toků a v drahách soustředěného odtoku, (b) doplnění pasů o zatravnění celých pozemků s průměrným sklonem přesahujícím 15 %, (c) doplnění pasů o vrstevnicové přerušující pásy na sklonech přesahujících 15 %. Model určuje rovněž zachycení v trase a tedy výsledný význam dílčích povodí pro cílovou nádrž. Pro VN Brno jsou z tohoto hlediska nejkritičtějšími – povodí Veverky, povodí Lubě, povodí Besánku. Pro povodí VN Vír jsou jimi – povodí Fryštávky, Teleckého potoka a potoky přímo ústící do VN Vír.
Klíčová slova: VN Brno; VN Vír; eroze půdy, transport sedimentu, WaTEM/SEDEM.
Erozní událost s transportem do vodního toku monitorovaná v povodí v roce 2018
Zanášení vodních nádrží sedimentem je jedním z významných důsledků zrychlených erozních procesů v krajině. Vodní nádrže jako uzávěrový profil hydrologického celku jsou ohroženým prvkem v krajině. Při zanášení sedimentem dochází nejen ke snižování zásobního objemu nádrže, ale také dalším negativním následkům v podobě eutrofizace či obecného zhoršení kvality vody. Dochází k postupnému omezení účelu, pro který byla nádrž vybudována. Navrácení nádrže do původního stavu a obnovení původního účelu je vždy velmi nákladné a u větších nádrží prakticky nemožné.
Zájmové území povodí vodní nádrže Brno s rozlohou 1 586 km2 je dle CORINE databáze zastoupeno z 31 % ornou půdou, 36 % lesem, 20 % travním porostem. Téměř 44 % celého území je v registru LPIS (registr zemědělských pozemků podle MZe), z čehož orná půda je zastoupena přibližně 457 km2. Celkově se na území nachází 374 vodních nádrží. Délka vodních toků je více jak 2 000 km. Hustota zalidnění je přibližně 128 osob na km2, tedy cca 200 tisíc obyvatel.
Vzhledem k zastoupení orné půdy, topografii i hustotě vodních toků a jejich častého přímého kontaktu s povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků je celé povodí zdrojem erozních splavenin (viz. obrázek 1), které výrazně dotují říční síť i nádrže na tocích (zejména VN Brno a VN Vír). Tento stav se týká nejen samotných splavenin formou nerozpuštěných látek, ale také dalších vázaných látek. Z těch, které přímo přispívají k eutrofním procesům, je nejvýznamnějším fosfor ve všech formách.
Cílem práce v předkládané studii je navrhnout možné scénáře opatření proti vodní erozi a transportu splavenin a posoudit efektivitu navržených scénářů. A to nejen z hlediska omezení erozního smyvu na pozemcích v povodí, ale zejména z pohledu snížení zátěže cílových vodních útvarů VN Brno a VN Vír. Navrženy byly čtyři scénáře.
Celý článek, který byl prezentován v rámci 6. ročníku konference Vodní nádrže 2019 (23. - 24. října 2019, Brno), je ke stažení ve formátu PDF ZDE.
Autor:
Josef Krása, Miroslav Bauer, Barbora Jáchymová, Jan Devátý, Tomáš Dostál
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební, ČVUT v Praze