Miroslav Toman: „Povodí loni investovaly do vodohospodářských staveb zhruba 2,5 miliardy korun. Letos by to mělo být přes 3 miliardy.“

• Foto

Pane ministře, jak to aktuálně vypadá s dřívějším plánem a diskuzemi nad tím, že by se Ředitelství vodních cest organizačně rozdělilo mezi jednotlivá Povodí. Je to ještě aktuální, co by měla tato změna podle Vás přinést?
Nešlo o organizační rozdělení Ředitelství vodních cest mezi jednotlivé podniky Povodí, a tedy ani o zrušení Ředitelství vodních cest. Provoz a údržbu vodních cest ze zákona zajišťují správci vodních cest, kterými jsou státní podniky Povodí Labe, Vltavy a Moravy.

Navrhovaná úprava měla zjednodušit zejména investiční přípravu a realizaci investic na vodní cestě v souladu s Koncepcí vodní dopravy a odstranit stávající duplicity mezi zákonnými povinnostmi správců vodních cest a požadavky Ředitelství vodních cest. Činnost Ředitelství by měla být zaměřena na koncepci vodní dopravy, mezinárodní vztahy, dohled nad naplňováním koncepce vodní dopravy atd. Bezprostředně po nástupu minulého ministra dopravy do funkce byla diskuze na toto téma ukončena a byl ponechán dosavadní koncept.

Disponují jednotlivá Povodí dostatkem praktických zkušeností a specialistů, kteří by byli odborníky v oblasti výstavby a provozování staveb vodních cest?
Zcela jednoznačně ano. Správci vodních cest, konkrétně státní podniky Povodí Labe, Vltavy a Moravy, mají dostatečné odborné zázemí v oblasti realizace investic, s ohledem na skutečnost, kdy jsou investory jiných významných vodohospodářských staveb. A to ať už jde o stavby vodních děl, stavby na ochranu před povodněmi i stavby na vodních cestách. Současně mají velké a dlouhodobé zkušenosti s provozem a údržbou vodních cest a jsou schopni zajistit jejich rozvoj s ohledem na Koncepci vodní dopravy a další cíle rezortu dopravy v oblasti těchto cest. Provoz, údržba i investice do rozvoje vodních cest úzce souvisí mimo jiné s problematikou ochrany před povodněmi a dalších extrémních hydrologických jevů. Je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že do roku 2007 byly právě podniky Povodí investory staveb vodních cest. Od roku 2016 mohou opět státní podniky Povodí čerpat prostředky na stavby na vodních cestách ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ze kterého jsou investice na těchto cestách financovány.

Kolik jednotlivá Povodí loni investovaly do vodohospodářských projektů a kolik to bude v roce 2020 a v dalších letech?
Státní podniky Povodí loni investovaly do vodohospodářských projektů oprav a investic celkem 2 502,63 milionu korun a letos je předpoklad celkových investic ve výši 3 048,577 milionu korun. V dalších letech výši investic z velké míry ovlivní rychlost projektových příprav staveb a postup realizace jednotlivých projektů, a to zejména těch, které jdou z dotací. Mezi nejvýznamnější patří například „Třebovka, Třebovice – Česká Třebová, úprava toku“ a „Krounka, Kutřín, výstavba poldru“ státního podniku Povodí Labe.

Státní podnik Povodí Odry plánuje letos zahájit rekonstrukci Vodního díla (VD) Morávky, státní podnik Povodí Moravy bude letos pokračovat v realizaci „Protipovodňového opatření Olomouc II. B etapa a Protipovodňové opatření Kunovice a hodlá zahájit rekonstrukci VD Letovice. Pokud jde o státní podnik Povodí Ohře, ten plánuje zahájit další fázi rekonstrukce VD Nechranice a VD Jezeří a státní podnik Povodí Vltavy intenzivně připravuje rekonstrukci VD Orlík a v letošním roce zahájí rekonstrukci VD Hněvkovice.

Součástí rozvojových aktivit v oblasti vodohospodářských staveb jsou i nutná ekologická opatření, čili biotopy, umělé laguny, revitalizace břehů a podobně. Lze určit, kolik z plánovaných výdajů na rozvojové investice půjde do těchto ekologizačních oblastí?
Výdaje na revitalizační a renaturační opatření jsou z velké míry financovány z Operačního programu Životní prostředí. Jejich výše se mezi jednotlivými státními podniky Povodí značně liší a odráží zejména místní podmínky. Jde nicméně o částky v řádech stamilionů, které státní podniky Povodí plánují v letech 2021 až 2027 vynaložit. Mezi realizovaná opatření, která obvykle vychází z Plánů dílčích povodí, patří například revitalizace a renaturace vodních toků a říčních ramen, tůní a mokřadů, dále zprůchodnění migračních ces pro ryby a jiné vodní organizmy.

Již jste to naznačil, nicméně jaké další nejzásadnější akce se budou letos a příští roky realizovat v oblasti protipovodňových opatření?
Mezi nejdůležitější plánované akce patří například rekonstrukce Vodního díla Orlík, pokračování v přípravách a realizaci komplexu protipovodňových opatření na horní Opavě nebo výstavba poldru Kutřín. Dále jsou to Protipovodňové opatření Hranice – rekonstrukce jezu, Protipovodňové opatření Uherský Brod či rekonstrukce VD Letovice a VD Nechranice.

Jaký máte názor na chystanou novelu Stavebního zákona? Jako i v jiných oblastech, i stavby vodohospodářské trvají podle mnohých neúměrně dlouho…
I příprava vodohospodářských staveb trvá někdy dlouho. Mezi hlavní problémy, a to myslím platí obecně pro všechny stavby, které jejich přípravu zdržují, patří zejména požadavky orgánů ochrany přírody, proces EIA a majetkoprávní vypořádání.

V rámci chystané novely stavebního zákona souhlasilo naše ministerstvo s kompromisním řešením. Tím je začlenění části agendy vodoprávních úřadů, která se týká stavebního povolení vodohospodářských staveb, do nově vznikající struktury stavebních úřadů. Na vodoprávních úřadech by tak zůstala pouze agenda týkající se primárně nakládání s vodami a s tím souvisejících věcí.

Jaká je aktuální situace v rámci projektů Odra‑Dunaj, Plavební stupeň Děčín či Plavební stupeň Přelouč? Je vůbec a jak vaše ministerstvo do tohoto procesu zapojeno?
Materiál s názvem „Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe“ předložilo Ministerstvo dopravy vládě a nyní se čeká na jeho projednání. My v rámci mezirezortního projednání uplatňujeme požadavek na zachování územní ochrany tzv. labské větve ve studií doporučené variantě.

V případě Plavebního stupně Děčín je potřeba stanovit kompenzační opatření Ministerstvem životního prostředí. V této věci spolupracujeme s Ministerstvem dopravy i Ministerstvem životního prostředí.

Naše ministerstvo pořídilo analýzu nazvanou „Posouzení validity a podloženosti argumentů vybraných studií věnujících se problematice kompenzovatelnosti stanoviště soustavy NATURA 2000 č. 3270 v souladu se Směrnicí Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“, která by měla přispět k zodpovězení klíčové otázky kompenzovatelnosti vlivů záměru Plavebního stupně Děčín na stanoviště č. 3270. Ze závěru analýzy vyplývá, že stále existuje řada informačních mezer, která zodpovězení otázky plné kompenzovatelnosti vlivů na stanoviště 3270 v úseku Labe mezi Ústím nad Labem a Hřenskem neumožňuje. V této věci se bude dále jednat.

Jak se s ohledem například na klimatické změny mění nebo upravuje činnost vašich odborů? Co nyní řeší, co dříve neřešily?
Ministerstvo zemědělství se v rámci činnosti Odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření dlouhodobě zabývá systematickým budováním protipovodňových opatření v programech Prevence před povodněmi. Klimatické změny s sebou často přináší výskyt hydrologických extrémů. Aktuální sucho tedy nemůže vyloučit náhlý výskyt povodňových situací. Naší snahou tedy je být připraveni na oba nepříznivé stavy. Od počátku realizace programů Prevence před povodněmi je například jedním z významných kritérií také budování retenčního objemu.

S nastupujícím suchem je v rámci těchto programů v souladu s usnesením vlády z dubna 2018 k Přípravě realizace vodních nádrží v regionech postihovaných suchem zajišťována podpora předprojektových prací významných vodních děl. V rámci činnosti Odboru vody v krajině a odstraňování povodňových škod se připravuje programu na zajištění výkupů pozemků pro VD Vlachovice. Dále tento odbor zajišťuje program na podporu opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, jehož cílem je mimo jiné zlepšování retence vody v krajině.

Na Odboru vodovodů a kanalizací se činnost zásadně nezměnila, ale spíše se upravily priority. Aktuálně se v rámci schválené Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky řeší i úkol s názvem „Revize funkčnosti stávajících propojení a zjištění potenciálních možností nových propojení vodárenských soustav (v rámci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací) za účelem optimalizace distribuce pitné vody v období sucha a nedostatku vody s ohledem na výhledovou potřebu vody, včetně revize stávajících kapacit pro náhradní zásobování pitnou vodou“.

Jeho hlavním výstupem je aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky jako celorepubliková koncepce. Návrh této koncepce zejména specifikuje území a oblasti zasažené suchem z hlediska zásobování pitnou vodou, vyhodnocuje současné systémy tohoto zásobování a reálné technické a ekonomické možnosti připojení dalších obcí a jejich případných místních částí na tyto systémy, tedy skupinové vodovody a vodárenské soustavy, a to včetně prognóz dlouhodobého demografického vývoje a vývoje potřeby vody. Rozhodujícími výstupy jsou návrhy konkrétních řešení spolu s odhady investičních nákladů na navržená opatření. V oblasti zajištění a zabezpečení dostatečného zásobování obyvatel pitnou vodou připravujeme nový program, který bude podporovat obnovu a zabezpečení vodárenských soustav. Prvních sedm projektů, které jsme vytipovali a které jsou zařazeny do seznamu Plánu investic vlády, je již schváleno. Budou podpořeny částkou ve výši 490 milionů korun. Práce na těchto opatřeních začnou ještě letos.

Jaké konkrétní investice se nyní realizují nebo připravují v souvislosti s problematikou „zadržování vody v krajině“?
V letech 2016 až 2020 na ministerstvu administrujeme dotační program „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“. Zatím bylo administrováno 1801 žádostí v celkovém finančním objemu 2 747,4 milionu korun. Na poslední rok programu bylo přijato dalších 406 žádostí v objemu 1 163 milionů. Z realizovaných projektů bych uvedl například Babické rybníky a vodní nádrž Kožichovice. A z těch chystaných třeba opravu rybníka ve Vysoké Libni nebo rybník Kozlany.

Na další období připravujeme navazující etapu programu „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa“ s realizací v letech 2020 až 2024. Podpora je zaměřena například na výstavbu a rekonstrukci malých vodních nádrží, včetně objektů hrází, bezpečnostních přelivů a výpustných zařízení a na rekonstrukci koryt drobných vodních toků. Účelem je podpora retence vody v krajině, zvýšení zásob užitkové vody a vody v požárních nádržích, zvýšení bezpečnosti a zlepšení technického stavu nádrží a zvýšení kapacity koryt vodních toků a obnova jejich průtočnosti.

Vzhledem k současné klimatické situaci, kdy již několik let zažíváme sucho, je žádoucí podporovat opatření na podporu zadržení vody v krajině a vzhledem ke zpětné vazbě ze stran žadatelů předpokládám, že zájem o tuto podporu bude i v dalších letech výrazný.

Na jedné z konferencí jsem v této souvislosti zaslechl myšlenku, že fakt, že jsme „Střechou Evropy“, není nevýhoda, ale naopak… „Můžeme si přece vodu na horách zachytit a pak podle potřeby upouštět“… Co si o tom myslíte?
Ano, o tom je naše vodní hospodářství a zajištění vodních zdrojů – zachytit srážkové vody v době, kdy přicházejí a pokud nejsou zadrženy, odtékají do okolních států. K tomu jsou ovšem nezbytné dostatečné akumulace v přehradních nádržích. Těch významných máme sice 165, ale několikaleté opakované sucho a vize do budoucna svědčí o tom, že nemusí pokrýt potřeby uživatelů ve všech regionech. Zejména v povodí Dyje a na Rakovnicku je již nyní zjevný nedostatek vody, dokonce se projevuje ohrožení dostatku vody pro zásobování obyvatel. Proto je akumulace vody v nádržích jak pro pitnou vodu, tak pro závlahy i další hospodářské účely, při jejím dostatečném množství ve vodních tocích, zásadní opatření pro omezení následků klimatické změny.

Samozřejmě musíme respektovat mezinárodní dohody, kdy průtoky ve vodních tocích překračujících hranice budou na dohodnuté úrovni, ale vše, co je nad toto množství, můžeme zadržet na našem území a je jen na nás, zda to využijeme. S ohledem na potíže s budováním vodních děl je zřejmé, že pro zabezpečení dostatku vody pro budoucí generace, tedy pro období po roce 2050, je nutné rozhodnout nyní a přípravu přehrad zahájit.

Proto ministerstvo již nyní podporuje výstavbu pěti nových přehradních nádrží, a to Nové Heřminovy, Vlachovice, Senomaty, Šanov a Kryry, prosazuje zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží a prostřednictvím státních podniků Povodí zvažuje možnosti rozšíření vodohospodářských soustav propojením stávajících nádrží, případně posílení přítoků do nich.

Děkuji za rozhovor.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav