Jako malé se u nás označují vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW. I když všechny pracují na stejném principu, je většina nových odlišná od těch, které se stavěly v průběhu minulého století. A nejde přitom jen o konstrukci, technická a technologická řešení; čím dál větší roli hraje i ekologické hledisko.
Čtyři z takto koncipovaných nových elektráren spojuje jeden společný jmenovatel: jejich výstavbu zajišťují pracovníci z divize 6 Metrostavu. Dvě z nich, MVE Litoměřice a MVE Čelákovice jsou na Labi, další dvě vznikají v Berouně a v Miřejovicích, tedy na Berounce a na Vltavě.
Nečekané úskalí
Práce u Litoměřic zahájil Metrostav loni v prosinci. Tým Ing. Jiřího Škrance zde od té doby buduje malou vodní elektrárnu se dvěma turbínami o celkovém výkonu 5,2 MW, se zemními pracemi jim pomáhá divize 7. Prvním úkolem, který Ing. Škrance a jeho spolupracovníky čekal, bylo zajištění stavební jámy, tedy vybudování podzemních stěn, pilot a štětovnicových jímek.
A hned se objevil problém – pod úrovní předaného hydrologického průzkumu byla zjištěna tlaková artézská voda.
„Podzemní stěny a piloty jsme provedli bez navýšení rozpočtu, práce navíc nám však nabouraly harmonogram. Dnes dokončujeme první hloubkové injektáže, které nám umožní snížit tlak vody pomocí čerpadel a bezpečně vytěžit stavební jámu bez rizika, že se tlaková voda provalí,“ řekl Ing. Škranc. V případě, že se tento postup osvědčí, bude použit i pro další části stavební jámy. Řešení tohoto problému však pozdrželo průběh stavebních prací natolik, že původní termín dokončení byl se souhlasem všech zúčastněných posunut z března na červen roku 2012.
K MVE patří i štěrbinový rybochod o šířce 3 m a minimální hloubce 80 cm, jehož dno pokryje 20cm vrstva substrátu. Nad ním bude speciální žlab z polypropylenových desek s polyamidovými kartáči, určený pro migraci úhořů. Měl by to být první rybí přechod tohoto druhu v ČR.
Rekonstrukce po sto letech
Druhým vodohospodářským dílem, kde jako vedoucí projektu působí Ing. Jiří Škranc, je MVE Miřejovice. Byla postavena před 100 lety a nachází se na Vltavě nedaleko Veltrus. Pracuje v ní pět agregátů, z nichž čtyři budou vyměněny za nové, pátý už majitel repasoval.
Rekonstrukce elektrárny začala letos v srpnu, skončí v červnu 2012 a je rozdělena do dvou etap. První obnáší výměnu agregátů 1 a 2, v následující přijdou na řadu zbývající. Po dokončení vyrobí ročně 13–18 GWh elektrické energie. I zde se během prvních prací objevily potíže se spodní vodou, která obtéká celý objekt, takže se nedala vyloučit možnost, že po jejím vyčerpání z jímky a savek by mohlo dojít k prolomení dna elektrárny. Proto byly v předstihu vyvrtány protivztlakové studny, z nichž se voda trvale odčerpává. Dnes zde má divize 6 za sebou bourací práce 1. etapy a zahajuje betonáž a montáž pomocných technologických částí. Skončí příští rok v červnu, od září se pak bude celý cyklus opakovat v závěrečné etapě.
Začátek stavby ohlásilo sbírání škeblí
Příjezová MVE v Berouně (foto č. 1), kterou buduje tým Ing. Luboše Jonáše, je asi čtyři měsíce před dokončením. Její stavbu zahájil vloni a předcházela jí u nás přinejmenším nezvyklá událost: vysbírání velevruba – chráněné a snad i perlotvorné škeble. Vlastní výstavba elektrárny se čtyřmi Kaplanovými turbínami o instalovaném výkonu 72 kW pak začala úpravou jezu. Dosavadní betonový byl nahrazen třípolovým klapkovým (foto č. 2), který zvýšil hladinu Berounky v nadjezí asi o 50 cm a umožnil ji regulovat při zvýšených průtocích. Zároveň proběhla úprava dna řeky, ze kterého bylo odvezeno na 20 000 m3 zeminy. Dnes jsou hotové hlavní stavební práce na jezu a odstraňují se ochranné hrázky a štětové stěny jímky. Na 128 m dlouhém peřejnatém rybím přechodu byly dokončeny dva mosty a teď se pracuje na asi 3 m širokém dnu jeho koryta. Do finále vstoupily i dokončovací práce na vlastní MVE. Je kompletně nainstalovaná technologie (foto č. 3) a začínají provozní zkoušky. Je pravděpodobné, že elektrárna bude uvedena do provozu už v prosinci, ačkoliv harmonogram počítal až s 19. únorem roku 2011.
Nově otevřené staveniště
Poslední ze čtveřice malých vodních elektráren, které staví divize 6, je na pravém břehu Labe u jezu a zdymadla Čelákovice. V technické zprávě je označena jako příjezová průtočná s řízením hnací vody hladinovou regulací. Bude osazena dvěma turbínami HH 2200 o celkovém maximálním průtoku 38 m3 a instalovaném výkonu 800 kW.
V zhledem k poloze a stavu vody na Labi se předpokládá, že bude vyrábět elektřinu až 345 dnů v roce. Její součástí je i rybí přechod, koncipovaný jako štěrbinový.
Hlavním inženýrem projektu je i zde Ing. Jonáš a jeho tým má v Čelákovicích ještě všechno před sebou, protože staveniště převzal 19. října. Práce za pomoci divize 7 rozběhl okamžitě, protože celá stavba má být předaná už 30. prosince 2011. Divize 6 má prostě stále co na práci.
foto: Josef Husák