Další z projektů modernizace Letiště Václava Havla Praha je v plném proudu

• Foto

Rozsáhlým zkapacitněním čistíren se největší tuzemské letiště chystá na realizaci svých dlouhodobých rozvojových plánů, jejichž cílem je, aby i do budoucna zůstalo Letiště Václava Havla Praha konkurenceschopné, moderní, bezpečné, pohodlné a atraktivní pro cestující i letecké společnosti.

POPIS STAVBY

Areál mezinárodního letiště Praha‑Ruzyně zaujímá v současnosti plochu cca 920 hektarů. Prostor letiště je rozdělen podle sklonitosti území na areál SEVER a areál JIH. Oba areály mají vybudovánu oddílnou kanalizaci. Splaškové odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV), dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací na čistírnu kontaminovaných vod (ČKV). Areál letiště Praha‑Ruzyně je tak vybaven čistírnou pro severní část a čistírnou pro jižní část.

Areál Ruzyně Jih je využíván jako technické zázemí letiště Praha‑Ruzyně, které tvoří hangáry, dílenské objekty, skladovací haly, administrativní budovy, ubytovací zařízení a obytné objekty. Zároveň jsou zde odbavovány lety všeobecného letectví, rekreační lety z terminálu JIH 1 a JIH 2. Do území Jih patří i objekt Čerpací stanice pohonných hmot SHELL, který má oddílnou kanalizaci svedenou na ČOV + ČKV Ruzyně Jih.

Areál ČOV + ČKV Ruzyně Jih byl postaven v 70. letech minulého století a navržen tak, aby splaškové i dešťové vody mohly být přiváděny gravitační kanalizací. ČOV + ČKV se nacházejí nad Kopaninským poldrem na levém břehu otevřeného koryta dešťové kanalizace.

Stávající čistírna splaškových i kontaminovaných vod jsou vzájemně technologicky provázány, zejména v zimním období, kdy na ČKV jsou čištěny dešťové vody kontaminované biologicky odbouratelnými látkami. Splaškové vody i kontaminované dešťové vody lze čistit na biologických linkách ČOV i ČKV. ČOV + ČKV má společné kalové hospodářství a měrný objekt biologicky vyčištěných odpadních vod.

Stavba „Rozšíření ČOV + ČKV Jih“ byla z pohledu modernizace rozdělena na tři etapy:

• Modernizace (1. etapa)
  proběhla v roce 2005 a šlo zejména o rekonstrukci kalového hospodářství (odstředivka, oprava budovy kalového hospodářství, nová provozní budova). Etapa byla ukončena v únoru 2006.
• Modernizace (2. etapa)
  řešila čistírnu odpadních vod – čištění splaškových vod, projektovaná kapacita 9 500 EO, dokončeno v roce 2008.
• Rozšíření (3. etapa)
  řeší čistírnu kontaminovaných srážkových vod – projektovaná kapacita 89 570 ekvivalentu osob.

Modernizace (2. etapa) v sobě zahrnovala rekonstrukci ČOV, zejména obnovu opotřebené technologie, zvýšení provozní bezpečnosti ČOV a snížení rizik při odstávce, poruše nebo havárii. Toho bylo dosaženo realizací dvou paralelních linek biologického čištění, osazením nové technologie včetně mikrosítového filtru na závěr technologického procesu. Druhá etapa umožnila technologické vazby pro rozšíření ČKV (kalové hospodářství, společný objekt pro osazení mikrosít, AT stanice užitkové vody, propojení biologických linek ČOV a ČKV, společné měření vyčištěných biologických vod, oplocení a podobně).

Podle směru toku vody lze stavbu „Rozšíření ČOV + ČKV Jih – 3. etapa“ rozdělit na:

1. část – přeložky stávajících dešťových kanalizací a realizaci stavební přípravy pro budoucí napojení stok dešťové kanalizace areálu Ruzyně Jih, mimo oplocení ČOV + ČKV Jih (vzletové dráhy, odvodnění komunikací, odvodnění drážního tělesa, kanalizace jímek kontaminovaných vod).
2. část – vlastní ČKV s jejími vazbami na ČOV představuje zejména rozdělovací objekty, hrubé česle, usazovací a retenční nádrže, tři biologické linky s příslušenstvím, měření dešťových vod.
3. část – objekty vně areálu směrem ke Kopaninskému poldru (odtoková koryta, měření průtoků a podobně).

Čistírna kontaminovaných vod pak sestává zejména z hrubého předčištění kontaminovaných dešťových vod, retencí a biologického čištění kontaminovaných vod v zimním období.

Srážkové vody budou přiváděny nově budovanou kanalizací do měrného a následně odlehčovacího objektu. Odlehčovací objekt umožní nátok kontaminovaných srážkových vod do hodnoty průtoku 5 800 l/s. Srážkové vody nad tuto hodnotu budou odváděny do recipientu. Tento způsob provozu se týká tzv. letního období provozu letiště. V zimní období provozu nebude, podle předcházejících projektových stupňů a výpočtů společnosti SWECO CZ, a. s., docházet k odlehčování kontaminovaných srážkových vod.

Po oddělení proteče voda měrným objektem, projde lapákem štěrku a je přivedena k trojici hrubých česlí, které tvoří nátoky k usazovacím nádržím:

• 1 × do stávající usazovací nádrže 2,0 m³/s,
• 2 × do nových usazovacích nádrží 2 × 1,9 m³/s.

Po odsazení vody v usazovací nádrži je voda převedena do retenční nádrže. Odtud pak je přečerpávána do biologické části ČKV. Ta sestává z třílinkového uspořádání, z čerpací stanice, dmýchárny, rozvodny, skladu chemikálií a dále ze dvou dosazovacích nádrží. Odtok vyčištěné vody je veden přes mikrosíto a měrný žlab odtoku, který je společný s ČOV.

Celkově představuje rozšíření ČOV + ČKV realizaci těchto celků:

• Měrný a odlehčovací objekt
• Lapák štěrku
• Hrubé strojně stírané česle
• Usazovací nádrže kontaminovaných srážkových vod
• Retenční nádrže s příslušenstvím (1 ks stávající, 1 ks nové)
• Nádrž na ropné látky (1 ks stávající, 1 ks nové)
• Sorpční filtr pro filtraci dešťových vod v letním období
• Nádrže koncentrátů z rozmrazování letadel
• Tři linky aktivačních nádrží s dmýchárnou, čerpací stanicí, dávkováním chemikálií a elektrorozvodnou
• Dvě kruhové dosazovací nádrže
• Dávkování chemikálií a mikrosíto na filtraci odtoku

Pozn.: V rámci projektu rozšíření ČOV Letiště Václava Havla, konkrétně v části Armaturní komory, realizovala hlazené podlahy včetně armování společnost KH Průmyslové podlahy s. r. o.

SLOŽKY ZNEČIŠTĚNÍ

Hlavními složkami znečištění v letním období jsou první splachy z ploch, které mohou být znečištěny ropnými látkami a jinými nerozpuštěnými podíly. Tyto vody procházejí usazovacími nádržemi a jsou zachycovány v retenčních nádržích a následně vypouštěny do recipientu přes odlučovač ropných látek se sorpčním stupněm. Ropné látky a nerozpuštěné látky jsou v podstatné míře odstraněny sedimentací a odloučením v podélných usazovacích nádržích.

V zimním období jsou vody znečištěné prostředky pro údržbu ploch a prostředky pro odmrazování letadel – látky acetátového charakteru, glykoly, v malé míře močovina. Tyto vody budou čištěny na biologické sekci ČKV.

Vedle oddílné kanalizace je v areálu letiště vybudována také samostatná kanalizace, kterou jsou odváděny zachycené koncentráty (srážková voda a použité odmrazovací kapaliny) z odmrazování letadel z odmrazovacích stání. Koncentráty jsou vzhledem k vysokým hodnotám organického (dobře odbouratelného) znečištění na ČKV odděleně akumulovány a řízeně připouštěny na biologické čištění.

K odmrazování letadel se používá propylenglykol (1, 2‑propandiol). Jednotlivé odmrazovací kapaliny se liší koncentrací – na letišti Praha‑Ruzyně se v současné době používá pouze typ I a II (odmrazovací kapalina I je přibližně 80% roztok, kapalina II přibližně 50% vodný roztok).

Čistírna kontaminovaných srážkových vod čistí v zimním období přiváděné kontaminované srážkové vody, při zachycení celého jejich předpokládaného objemu (odlehčení = 0). V letním období bude po naplnění retenčních nádrží srážková voda odváděna do retenčního prostoru suchého Kopaninského poldru. Přívalové vody při takto vysokém objemu i délce trvání srážky mají již minimální znečištění.

ZÁVĚR

Jak je z uvedeného textu zřejmé, společnosti Metrostav a SMP CZ v rámci této zakázky postaví dvě desítky nových staveb. Stávající kapacita ČKV + ČOV Jih se tak zvýší v jednotkách zvaných ekvivalentní obyvatel z hodnoty 9 500 na 99 070.

Součástí zakázky je nejen rozšíření retenční kapacity, výstavba linek biologického čištění kontaminovaných srážkových vod včetně úpravy jedné z linek i na čištění splaškových vod, ale i úprava a měření v Kopaninském poldru, který slouží k ochraně vodních toků a obcí pod letištěm při přívalových deštích.

Z podkladů Ing. Josefa Holady, hlavního stavbyvedoucího, Metrostav a. s., Divize 6

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav